Binární relace

Binární relace je pojem z matematiky, vyjadřuje vztah (relaci) prvků jedné množiny k prvkům v množině druhé.

Příklad: Mějme množiny čísel A = ( 1 , 5 , 8 ) {\displaystyle A=(1,5,8)} , B = ( 3 , 5 , 6 ) {\displaystyle B=(3,5,6)} . Definujeme vztah (binární relaci) „je větší“ prvků z A {\displaystyle A} k prvkům z B {\displaystyle B} . Vidíme, že číslo 8 {\displaystyle 8} (z množiny A {\displaystyle A} ) „je větší“ než číslo 3 {\displaystyle 3} z B {\displaystyle B} . A říkáme, že prvek 8 {\displaystyle 8} je v binární relaci „je větší“ s prvkem 3 {\displaystyle 3} , zkráceně ( 8 {\displaystyle (8} „je větší“ 3 ) {\displaystyle 3)} . Většinou prvky, které jsou v binární relaci, značíme jen jako uspořádanou dvojici [ 8 , 3 ] {\displaystyle [8,3]} . Binární relaci z tohoto příkladu lze popsat jako množinu uspořádaných dvojic R = ( [ 8 , 3 ] , [ 8 , 5 ] , [ 8 , 6 ] , [ 5 , 3 ] ) {\displaystyle R=([8,3],[8,5],[8,6],[5,3])} . Na množinu R {\displaystyle R} lze nahlížet jako na podmnožinu kartézského součinu A × B {\displaystyle A\times B} . Množiny ( A , B , R ) {\displaystyle (A,B,R)} lze použít jako definici binární relace.

Definice

Binární relace je uspořádaná trojice [ A , {\displaystyle [A,} B , {\displaystyle B,} R ] {\displaystyle R]} , kde A {\displaystyle A} a B {\displaystyle B} jsou libovolné množiny a R {\displaystyle R} je podmnožina kartézského součinu A × B {\displaystyle A\times B} . Množině A {\displaystyle A} se říká definiční obor, množině B {\displaystyle B} obor hodnot a množinu R {\displaystyle R} nazýváme graf relace.

Binární relace značíme uspořádanou dvojicí [ x , {\displaystyle [x,} y ] {\displaystyle y]} , nebo pokud chceme rozlišit, o kterou relaci se jedná, pak ( x {\displaystyle (x} R {\displaystyle R} y ) {\displaystyle y)} , kde x A ,   y B {\displaystyle x\in A,\ y\in B} a R {\displaystyle R} je označení příslušné množiny z definice.

Druhy relací

Binární relace je:

  • symetrická, pokud platí ( x {\displaystyle (x} R {\displaystyle R} y ) {\displaystyle y)} , pak platí ( y {\displaystyle (y} R {\displaystyle R} x ) {\displaystyle x)} .
Příkladem může být relace R {\displaystyle R} „je sourozenec“. Je-li A {\displaystyle A} i B {\displaystyle B} množinou všech mých příbuzných, pak musí existovat (já R {\displaystyle R} sestra) a také (sestra R {\displaystyle R} já). Pokud sourozence nemám, je množina relací prázdná, i taková relace je symetrická.
  • antisymetrická pokud ( x {\displaystyle (x} R {\displaystyle R} y ) {\displaystyle y)} a současně ( y {\displaystyle (y} R {\displaystyle R} x ) {\displaystyle x)} , pak platí x = y {\displaystyle x=y} .
  • tranzitivní, pokud ( x {\displaystyle (x} R {\displaystyle R} y ) {\displaystyle y)} a současně ( y {\displaystyle (y} R {\displaystyle R} z ) {\displaystyle z)} , pak platí ( x {\displaystyle (x} R {\displaystyle R} z ) {\displaystyle z)} .
Příkladem může být už zmíněná relace "je sourozenec" nebo relace "je vyšší". Já jsem vyšší než Petr a současně Petr je vyšší než Ondřej, z toho plyne: Já jsem vyšší než Ondřej. Tranzitivní relací například není relace "být kamarád". Já jsem kamarád Petra, on je kamarád Ondřeje, z toho ale nevyplývá kamarádství mezi mnou a Ondřejem.
  • reflexivní, pokud pro každé x {\displaystyle x} platí ( x {\displaystyle (x} R {\displaystyle R} x ) {\displaystyle x)} . (Prvek x {\displaystyle x} je v relaci sám se sebou.)
Příklad reflexivní relace je "je stejný", příklad nereflexivní relace je "je vyšší". Neplatí, já "je vyšší" (než) já.

Relaci, která je reflexivní, symetrická, a tranzitivní nazýváme relace ekvivalence.

Relaci, která je reflexivní, antisymetrická a tranzitivní nazýváme částečné uspořádání.

Další typy: úplné uspořádání, dobré uspořádání.

Operace s relacemi

Na množině binárních relací jsou definovány následující operace, jejichž výsledkem je opět relace:

  • Inverzní relace k relaci R {\displaystyle R} mezi množinami B {\displaystyle B} a A {\displaystyle A} je relace R 1 = { [ y , x ] B × A   |   [ x , y ] R } {\displaystyle R^{-1}=\{[y,x]\in B\times A\ |\ [x,y]\in R\}}
  • Relace složená z relací R {\displaystyle R} a S {\displaystyle S} je relace R S = { [ x , z ]   |   [ x , y ] R [ y , z ] S } {\displaystyle R\circ S=\{[x,z]\ |\ [x,y]\in R\land [y,z]\in S\}}
  • Průnik relací R {\displaystyle R} a S {\displaystyle S} je relace R S = { [ x , y ]   |   [ x , y ] R [ x , y ] S } {\displaystyle R\cap S=\{[x,y]\ |\ [x,y]\in R\land [x,y]\in S\}}
  • Sjednocení relací R {\displaystyle R} a S {\displaystyle S} je relace R S = { [ x , y ]   |   [ x , y ] R [ x , y ] S } {\displaystyle R\cup S=\{[x,y]\ |\ [x,y]\in R\lor [x,y]\in S\}}

Literatura

BARTSCH, Hans-Jochen. Matematické vzorce. 4. vyd. Praha: Academia, 1994. 832 s. ISBN 80-200-1448-9. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu binární relace na Wikimedia Commons