Izolovaný ordinál

Izolovaný ordinál je matematický pojem z teorie množin. Označuje ordinální číslo, které má předchůdce nebo je rovno prázdné množině.

Formální definice

Ordinální číslo α {\displaystyle \alpha \,\!} je izolované, pokud
α = 0 ( β O n ) ( β { β } = α ) {\displaystyle \alpha =0\vee (\exists \beta \in On)(\beta \cup \{\beta \}=\alpha )} ,
kde O n {\displaystyle On} označuje třídu všech ordinálních čísel.

Příklady

Každý konečný ordinál (tj. každé přirozené číslo) je izolovaný. Stačí si uvědomit, že

  • 1 = 0 { 0 } = { 0 } {\displaystyle 1=0\cup \{0\}=\{0\}\,\!}
  • 2 = 1 { 1 } = { 0 , 1 } {\displaystyle 2=1\cup \{1\}=\{0,1\}\,\!}
  • 3 = 2 { 2 } = { 0 , 1 , 2 } {\displaystyle 3=2\cup \{2\}=\{0,1,2\}\,\!}
  • {\displaystyle \ldots \,\!}

Existují ale i nekonečné izolované ordinály, například označíme-li jako ω {\displaystyle \omega \,\!} množinu přirozených čísel, která je rovněž ordinál, pak
ω + 1 = { 0 , 1 , 2 , , ω } = ω { ω } {\displaystyle \omega +1=\{0,1,2,\ldots ,\omega \}=\omega \cup \{\omega \}\,\!} má předchůdce ω {\displaystyle \omega \,\!} .

Podobně má ω + 2 {\displaystyle \omega +2\,\!} předchůdce ω + 1 {\displaystyle \omega +1\,\!} , takže se také jedná o izolovaný ordinál. Naproti tomu existují i ordinály, které nejsou izolované. Takovým ordinálům říkáme limitní. Nejmenším takovým ordinálem je právě ω {\displaystyle \omega \,\!} , ale existují i větší limitní ordinály – například ω .2 {\displaystyle \omega .2\,\!} , ω 2 {\displaystyle \omega ^{2}\,\!} nebo ( ω ω ) ω {\displaystyle (\omega ^{\omega })^{\omega }\,\!} .

Použití

Rozdělení ordinálních čísel na limitní a izolovaná se často používá v důkazech transfinitní indukcí a v konstrukcích transfinitní rekurzí, kde je prováděn zvláštní krok (z předchůdce na následníka) pro izolovaný ordinál a zvláštní krok (z množiny všech menších ordinálů na jejich supremum) pro limitní ordinál.

Související články